Štítná žláza (struma) je jinak také označována jako žláza s vnitřní sekrecí. Jde o orgán, jehož úkolem je vytvářet hormony nepostradatelné pro správný vývoj člověka. Uložena je na přední straně krku, na tzv. štítné chrupavce nacházející se hned pod ohryzkem. Skládá se z dvou propojených laloků, které jsou tvořeny váčky, jenž označujeme jako folikuly. Ty tvoří folikulární buňky, jejichž cílem je produkce dvou velice důležitých hormonů- tryjodtyroninu (označovaný T3) a tyroxinu (označovaný T4). Tyto hormony mají vliv na metabolismus živin (bílkovin, cukrů a tuků), zvyšují spotřebu kyslíku a jsou nepostradatelné pro správné fungování jednotlivých orgánů a tkání. Během těhotenství a v prvních několika letech života zajišťují správný vývoj mozku člověka.
A jak si vedeme ve světovém žebříčku? Celkově lze říci, že poruchami funkce a onemocněním štítné žlázy v České republice trpí asi 5% obyvatelstva, přičemž ženy jsou těmito poruchami postiženy daleko více, než-li muži. Častým spouštěčem zdravotních problémů se štítnou žlázou jsou tzv. chronické autoimunitní záněty a poruchy produkce hormonů, a to jak nadbytečné, tak nedostatečné. V souvislosti s nimi vznikají dva nejčastější stavy: hypofunkce a hyperfunkce štítné žlázy.
Hypofunkce štítné žlázy a její příznaky
Mluvíme- li o hypofunkci štítné žlázy, máme na mysli onemocnění postihující více ženy ve středním či vyšším věku a vznikající na základě nedostatečné tvorby hormonů. Tento druh poruchy činnosti se nejčastěji projevuje těmito příznaky: zpomalené pohyby, únavový syndrom, zácpa, přibírání na váze, depresivní stavy a poruchy paměti, otoky očí a bolesti kloubů. Nejvíce závažnou komplikací je potom vysoká hladina cholesterolu. Z té se může vyvinout ateroskleróza, která pak může způsobit cévní mozkovou příhodu nebo infarkt myokardu. Za hypofunkci štítné žlázy ve velké části případů může tzv. Hashimotova choroba, hormonální dysbalance či ozáření (v důsledku léčby rakoviny). Hashimotova choroba je další specifický autoimunitní chronický zánět, při kterém organismus vytváří protilátky napadající štítnou žlázu. Jeho příčina není známá, nejčastěji se hovoří o prodělané virové nebo bakteriální infekci. K hormonální dysbalanci dochází většinou u žen, a to nejčastěji v období těhotenství či přechodu. Jako léčba se používá transkripce hormonu tyroxinu. Ten se užívá každý den ve stejnou dobu.
Hyperfunkce štítné žlázy a její příznaky
Její původ spočívá v nadprodukci hormonů. Projevuje se zvětšením samotné štítné žlázy a rychlým metabolismem. S tím souvisí hubnutí, zvýšený krevní tlak a zrychlená srdeční frekvence. Objevuje se horší snášení teplého prostředí, bolest končetin, poruchy menstruačního cyklu, neustálé pocity žízně, průjmy, suché a lámavé nehty, nespavost a dušnost. Mohou být také přítomny vypouklé oči. Nejčastěji je způsobena tzv. Graves-Basedowovou nemocí a druhem nezhoubného nádoru, tzv. adenomu. V případě první uvedené hovoříme o chronickém autoimunitním zánětu způsobeném protilátkami samotného těla, které se vážou na receptory ve štítné žláze a nutí ji ke zvýšené tvorbě hormonů. Druhý zmíněný je nádor vznikající na základě nekontrolovaného množení buněk štítné žlázy. Tento druh nádoru neohrožuje člověka na životě, přesto se v mnoha případech doporučuje jeho odstranění. Jako léčba hyperfunkce štítné žlázy se využívá předepsání léků, které blokují tvorbu hormonů a v nutných případech také betablokátorů. Ty dokáží snížit vysoký tep a zpomalit srdeční činnost.
Prevence
Aby vám správně fungovala štítná žláza, dbejte na to, abyste svému tělu dopřávali pravidelné dávky jódu. Doporučené denní dávky jsou mezi 150 až 200 mikrogramy, vyšší dávky je vhodné doplňovat u dětí, dospívajících a těhotných žen. U rizikových osob (ženy po menopauze, těhotné a kojící ženy) je doporučováno vyhnout se konzumaci tzv. strumigenů. Ty totiž mají vliv na růst a zvětšování štítné žlázy. Patří mezi ne např. sójové produkty, alergeny jako např. arašídy, květák, brokolice nebo zelí. Opatrné by měly být i všichni, kteří trpí autoimunitním onemocněním.
